logo v2

Trocha teorie

Cílem letu je dostat se balonem do oblasti označované jako near space nebo blízký vesmír. To je část zemské atmosféry, která leží mezi 20 a 100 km nad hladinou moře. Zemská atmosféra se skládá z troposféry, stratosféry, mezosféry a termosféry. Nás zajímají první dvě vrstvy.
Výška troposféry je rozdílná v různých částech země. Je v rozsahu 6 až 8 km na pólech a 17 km na rovníku. na každý 1 km od zemského povrchu teplota klesá o 6,5°C, ale ve výškých okolo 12 km teplota přestává klesat. Tato oblast se nazývá tropopauza. Tato oblast je zárověň zažátkem další vrstvy atmosféry - stratosféry.
Stratosféra začíná tropopauzou a končí ve výšce okolo 50 km. Teploty v této vrstvě dosahují minima okolo -60°C, ale v horních vrstvách teplota stoupá k hodnotám okolo -18°C. V této vrstvě můžou foukat velmi silné větry, s rychlostí okolo 320 km/h. Oblasti s tykovými rychlými prouděními se nazývají jet streams. Důvodem, proč teplota v stratosféře s výškou stoupá je ozonová vrstva. Ozonová vrstva zachytává UV záření, které ji ohřívá. Od další vrstvy atmosféry stratosféru odděluje stratopauza.

Princip letu

princip

Jak to funguje

Meteorologický balón je napuštěn lehkým plynem (helium). Pod balónem je na lanku přivázaný padák a pod padákem náklad - sonda.
Balón po vypuštění stoupá a jak s nadmořskou výškou klesá barometrický tlak, tak se balón rozpíná až dojde k jeho prasknutí.
Náklad padá k zemi, po vstupu do hustějších vrstev atmosféry dochází k rozvinutí padáku, který brzdí rychlost padání sondy.
Balón během stoupání a klesání je unášen vzdušnými proudy. Existují nástroje na predikci letu a místa přistání, avšak tyto nástroje neurčí s úplnou přesností místo dopadu. Proto je sondy vybavena gps modulem pro zjišťování polohy.
Elektronika v sondě během letu posílá na zem rádiovým přenosem telemetrická data (teplotu, tlak, gps polohu, atd).
Díky telemetrii je možné sledovat aktuální polohu a výšku balónu a při klesání najít místo dopadu. Sonda by měla i po dopadu na zem vysílat rádiový  (nebo gsm) signál, díky kterému je možné sondu dohledat i v náročném terénu.

Na jaře roku 2012 pár lidí začalo diskutovat problém vysokoletícího balonu. Myšlenka se ujala, sestavil se zhruba cíl tohoto projektu a časový rámec, sestavil se tým lidí. Po té co jsme se hlouběji začali zajímat o tuto problematiku, zjistilo se, že o dané téma se zajímá spousta lidí po světě. Takže je vidět dost více či méně pěkných řešení. Ale nejzajímavější na dané problematice je, že skoro neexistují dva stejné projekty. Každá skupina se pokouší vnést svoje představy, co by chtěli sledovat a jak toho dosáhnout. Takže tím vzniklo i spousta bodů pro nás, které se musí vyřešit. A tím vlastně si i splníme sekundární cíl mise a to je, naučit se nějaké nové poznatky a vyřešit nové úkoly. A to nejen z oblasti radioamatérství, meteorologie, optiky, atd.
Jako cíl projektu bylo stanoveno: vypustit meteorologický balón do výšky kolem 30 km a v průběhu letu pořídit video záznam, záznam meteo údajů, záznam polohy a být v radiovém spojení se sondou. A poté pochopitelně úspěšný návrat na zem.

FacebookMySpaceTwitterDiggDeliciousStumbleuponGoogle BookmarksRedditNewsvineTechnoratiLinkedinMixxPinterest

Copyright © 2012 Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.